Jeden z farníku při přátelském rozhovoru mi položil otázku, zda naše rodina chodí do kostela, že nás dlouho neviděl a nedělní bohoslužby jsou bez varhanního doprovodu. Odpověděl jsem, že o této situaci ve Štokách vím. Byly doby, kdy jsem objížděl čtyři farnosti (Štoky, Svatý Kříž, Šlapanov a večerní bohoslužby v Polné).

Ve Štokách jsem se do nedávna střídal s ostatními varhaníky a přislíbil jsem svoji účast jednou do měsíce. Postupem času však nastaly situace, kdy jsem byl žádán k varhannímu doprovodu na každou neděli. To však pro naši rodinu neni možné, jsme sice na mši svaté, ale pro naše děti zde neni v kostele žádné společenství rodin, které děti vyžadují a jsou i tímto společenstvím formovány. Z těchto důvodů volíme nedělní společenství, které též tvoří rodiny. Mnozí farníci to nepochopí, protože děti nemají nebo vlastní děti nikdy do farního společenství nezapojovali.

Dříve se v této farnosti vyučovalo náboženství, kde určité společenství děti prožívaly a byly prostřednictvím kostela i zapojovány do liturgie ve farnosti.

Dalším důvodem proč nesedím za varhanami je přijetí akolytátu a lektorátu, kdy při bohoslužbách je mé místo u oltáře. Pravdou je, že po mnohém úsilí a nabídkách nevyšlo biskupství vstříc, abych byl zaměstnán jako pastorační asistent a bylo plně využilo mé poslání ve farnosti a církvi. Pokud jsem požádán místním duchovním k zástupu, vždy jsem rád vyhověl a pokud jsem u oltáře, nemohu sedět za varhanami.

Zaměřil jsem se proto na potřeby farnosti tam, kde jsou potřebné, nabízím posezení nad biblí a sektání každý den po 18. hodině ve svém bydlišti. Vytvářím nabídky a podávám informace pro tyto zájemce. Jako náhradu za svoji osobu jsem požádal Lidušku Výbornou, která minimálně jednou do měsíce ve Šokach na varhany doprovází. Je tedy otázkou farní rady a společenství zda varhaníka seženou nebo budou tiché mše.

Je mi to opravdu líto, ale jako varhaník nemohu poskytnout nějakou pomoc.

Vladimír Pavlas

        Mnozí se ptáte, proč již v měsíci říjnu končím s prací technického správce pro farnosti Štoky, Úsobí a Svatý Kříž. Smlouva na tyto práce byla uzavřena pouze na jeden rok a nebyla financována ani farností, ani biskupstvím. Toto místo vzniklo z vlastní iniciativy a díky duchovnímu správci, který takové místo mohl otevřít v součinnosti s pracovním úřadem .

        Tato práce je prospěšná širokému okolí a má své kladné výsledky. K jakým změnám došlo během jednoho roku, máte možnost sledovat na těchto webových stránkách.

Foto Zdeněk Krpálek

        Požádal jsem biskupství o zřízení trvalého pracovního místa pastoračního asistenta.

 Kromě toho jsem podal žádost o trvalé jáhenství pro tuto farnost, protože farnost je spravována dojíždějícím knězem. Tuto nabídku jsem doložil patřičným vzděláním (4 ročníky na KTF-UK Praha, Katechetický kurz, maturita, výuční list, sociální pečovatelský kurz a ostatní kurzy). Z rukou pana kardinála Tomáška jsem přijal služby lektora a akolyty, které mohu uplatnit při obřadech,v nemocnicích, věznicích a charitativní činnosti.

        Jak se vyřizují žádosti zaslané na Královehradecké biskupství, můžete posoudit sami. Mám zkušenosti, že přes tyto instituce se nic nevyřídí, ani ze strany potřeb farnosti, ani jednotlivců.

        Modlíme se stále za nová kněžská povolání, tuto výzvu jsem od Pána slyšel a budu v ní pokračovat. Jako laik se mohu s ostatními křesťany scházet ke čtení Písma, modlitbám i vedení pobožností. Zde nám jistě církevní představení nemohou zakázat taková shromáždění k modlitbám, ani v soukromí, ani  v kostele. Pro laická setkání bude vznikat prostor  v domě, který jsme s rodinou koupili od pana Slámy ve Štokách, počítáme i s možností vést různé kroužky křesťanské výchovy.

Vladimír Pavlas pracovník farnosti