Dnešní den má být dnem radosti. Ale pro koho je to den radosti? Proč?

 Protože jestliže Ježíš Kristus nevstal z mrtvých, tak potom náš život nemá absolutně cenu.

 Jestliže Ježíš Kristus nevstal z mrtvých, a my proto máme jenom pár nepřímých důkazů, např. proměnu apoštolů, je to veliká věc. Nikdo Ježíše Krista vstát z mrtvých neviděl, ale zkuste mi odstranit toto evangelium, které jste teď slyšeli a zlikvidujete lidský život. Protože pak skutečně začne být tento svět vlčí.

 Mnohé z lidí zaráží, že tento svět ještě jakž-takž drží pohromadě ale je to tím, že jsou zde ještě zbytky křesťanství. Zde už zbyly jenom oharky z křesťanství, ale ty oharky stačí na to, abychom se k sobě chovali jako lidé. Ale můžeme také pozorovat, že tyto oharky na některých místech už vůbec nesvítí. A tak se stává, že člověk stojí už jenom pouhých 10 tisíc korun na to, aby ho druhý odstranil z tohoto světa. To už není člověk, tj. už jenom tržní hodnota.

Zrušte vzkříšeného Krista a zrušíte lidský život.

 Jestliže přestanu věřit, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých, potom je nerozumná každá matka, která rodí.

 Jestliže Ježíš Kristus nevstal z mrtvých, tak potom je hloupý každý otec, který se dře, aby své děti uživil.

 Jestliže Ježíš Kristus nevstal z mrtvých, tak potom stačí vzít pistoli, jít a střílet.

 Jestliže Ježíš Kristus nevstal z mrtvých, tak ty dementní ubožáky naházejme, jako ve staré Spartě, ze skály dolů. Protože potom ten lidský život ztrácí smysl.

Jestliže jenom tady toto je lidský život a končí tou tečkou smrti, tak se na mě nezlobte, ale potom má pravdu každý žvanil, který nám slibuje hory doly.

 Ne, já potřebuji lidský život. Já nepotřebuji žít v blahobytu, já nepotřebuji tisíce, já potřebuji lidskou podstatu života, abych věděl, že když vyjdu na ulici, potkám tam člověka, který má lidskou tvář. Toto potřebuji a toho základem je vzkříšený Kristus, nic jiného.

 Naši pravoslavní bratři tento den oslavují úžasně radostným způsobem. Kristus voskres.

Protože jestliže nevstal, tak potom to zabalme. A zde si musíme uvědomit, že pokud bude víra u lidí v tom našem národě zhasínat, tak tento národ nebude stát za nic. Protože bez víry se stává život skutečným peklem. Peklem v rodině, peklem ve státě, peklem mezi mocnými a peklem mezi malými. Děkuji, netoužím po takovém blahobytu, ale chci žít jako člověk. Chtěl bych, abychom si na svých životech uvědomili, že jestliže Ježíš Kristus nevstal z mrtvých, tak proč jsme tady?

To křesťanství, kterému se posmívají už zasmrkané děti ve škole a na které se snaží ti druzí házet špínu, ano, některou špínu si Církev zavinila sama, ale pozor, Bůh a víra je něco co musí být ve mně, a pokud tomu tak není, tak se stávám živočichem.

 Ať chci nebo nechci, jakmile se začnu vzdalovat od toho vzkříšeného Krista, začíná ve mně žít zvíře, napřed pomalu a pak si řeknu: žena mě už dlouho šve, proč bych se s ní hádal? Dám 20 tisíc a on ji odstraní.

 Když mně někdo vyhrožuje, že mě udá, tak ho rozčtvrtím a nechám ho hodit na dno přehrady. Toto jsou první záchvěvy odklonu od křesťanství.

 Takže si uvědomme: mám pro co žít. Můj obyčejný lidský život má svůj smysl. Já vím, že tak jako jsi vstal Ty, jednou zavoláš i mě a řekneš: vydej počet, ať jsi byl kněz, biskup, jáhen, doktor nebo ten poslední člověk. Vydej počet, a proto má vzkříšení smysl, protože tam se člověk snaží: ano, Bože, byl jsem jenom obyčejný člověk, urazil jsem Tě mockrát, ale můj život jsem se snažil směřovat a žít v naději ve Vzkříšení.

Takže dnešní den a každá neděle, která nám vzkříšení připomíná, je vlastně dnem radosti nad tím, že chci žít jako člověk. A tuto naději mi nabízí Vzkříšený Kristus.

Použito textu jáhna Milana Mordačíka

Květná neděle 24. 3. 2024

          V neděli vzpomínáme na slavný Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. Zde ho zástupy lidí s velikou radostí vítaly jako krále. Ježíš přijížděl na oslíkovi a všichni mávali palmovými ratolestmi. Na cestu pokládali své pláště a radostně volali: „Hosana Synu Davidovu!“ a chválili Boha.

         Křesťané se v tento den shromaždují před kostelem, kde se žehnají ratolesti  a pak jdou průvodem s rozkvetlými ratolestmi „kočičkami“ a zpěvem dovnitř do kostela. Protože Ježíš už při vstupu do bran Jeruzaléma věděl, že bude ukřižován, čtou se nebo zpívají  tuto neděli pašije – část evangelia o utrpení Pána Ježíše. Zde uslyšíme o slavení poslední večeře s učedníky až po jeho smrt na kříži a uložení do hrobu.

Květnou nedělí začíná svatý týden

       Je to poslední týden před Velikonocemi, ve kterém si nejvíce připomínáme, co všechno se stalo před Ježíšovým vzkříšením.

                   Svatý týden začíná obřady na:

                 Zelený čtvrtek – připomínáme si ustanovení svátosti oltářní

Velký pátek – Památka umučení Ježíše na kříži – obřad má tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a svaté přijímání.

Bílá sobota –  Slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Je to nejslavnější obřad – požehnání ohně a svíce, slavný chvalozpěv      Exultet,  několik čtení z Písma, Litanie, obnova křestního vyznání, slavnost je ukončena mší svatou.

Všem křesťanům přeji krásné prožití těchto slavností i naději, kterou nám Kristus nevnucuje, ale nabízí.

Vladimír Pavlas