Křest
Křtem se stáváme členy Kristovy církve na začátku našeho života. Sdílejí ho všichni křesťané.
Křest vytváří osobní vztah s Ježíšem Kristem.
Uskutečňuje odpuštění našich hříchů a značí začátek nového života jako bratří nebo sester Ježíše Krista a jako dětí Božích.
Křest má věčnou platnost.
Křest dospělých
Lidé, přijímající křest jako dospělí, prodělávají přípravu žadatelů o křest, aby se poučili o víře.
Křest dětí
Křest dětí - uděluje se ve vlastní farnosti vzhledem k tomu, že se dítě křtem stává členem farní rodiny.
Ta je dána místem trvalého bydliště či prokazatelnou pravidelnou účastí na bohoslužbách.
Ke křtu v jiné farnosti je třeba mít písemný souhlas vlastního duchovního správce.
Pokyny a zásady při udílení svátosti křtu dětem
Podle zásad Kodexu kanonického práva:
První a nezbytnou podmínkou je, aby alespoň jeden z rodičů byl pokřtěn v katolické církvi.
Kánon 868 §1: Aby dítě bylo dovoleně pokřtěno je dále třeba:
- souhlas rodičů nebo alespoň jednoho z nich, popř. někoho z těch, kdo jsou zákonně na jejich místě,
- opodstatněná naděje, že dítě bude vychováváno v katolické víře.
Pokud tato naděje chybí, odloží se křest podle předpisu místního práva a důvod se oznámí rodičům.
Kánon 784 §1: Aby byl někdo připuštěn jako kmotr, je třeba aby:
- byl katolík,
- přijal svátost biřmování a svaté přijímání,
- vedl život odpovídající víře a převzatému úkolu kmotrovství (církevně uzavřené manželství).- Kmotr stačí jen jeden.
Pokud rodiče chtějí křtít mimo vlastní farnost, vyžádají si nejprve propuštění od vlastního faráře.
O křest svého dítěte žádají rodiče z vlastního rozhodnutí, ne proto, že si to přejí prarodiče dítěte. Rodiče jsou si vědomi poslání, které jako křesťanští rodiče mají vůči svému dítěti a chtějí je plnit - vychovávat své děti ve víře v Pána Ježíše.
Průběh udílení svátosti křtu dětem
Při křestním obřadu se dávají tyto otázky:
Jak se vaše dítě jmenuje? Sdělí se křestní jméno
a druhé křestní jméno - bez příjmení
Co od církve žádáte? Přijetí dítěte do církve - Milost Boží. Věčný život . - Křest
Když chcete, aby vaše dítě obdrželo milost Boží, tím na sebe berete i povinnost, že své dítě vychováte ve víře.
Jste si rodiče této povinnosti vědomi? Ano.
Rodiče se zříkají ducha zla a vyznávají víru:
· Chcete žít ve svobodě dětí Božích a zříkáte se proto hříchu? Ano.
· Chcete, aby vás nikdy hřích neovládl, a zříkáte se proto všeho, co k němu láká? Ano.
· Zříkáte se tedy ducha zla, všeho co působí a všeho čím se pyšní? Ano.
· Věříte v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země? Věřím.
· Věříte, v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se narodil z Marie Panny,
byl ukřižován a pohřben, vstal z mrtvých a sedí po pravici Otcově? Věřím.
· Věříte v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých,
· odpuštění hříchů, vzkříšení mrtvých a život věčný? Věřím.
Udělí se křest a následuje mazání olejem po křtu, předání roušky a zapálené svíce.
Křestní svíce a rouška
Ke křtu zakoupí kmotr křestní svíci a roušku.
Nebo může roušku ušít a je možno na ni napsat - vyšít - jméno dítěte a datum křtu popř. datum narození.
—————
Svatý, pašijový týden, už začal Květnou nedělí. Ta byla radostným svátkem, protože končil čtyřicetidenní půst. Zeleným čtvrtkem pro celý křesťanský svět začínají největší svátky v liturgickém roce.
Na Zelený čtvrtek si připomínáme historickou chvíli poslední večeře Páně. Ježíš Kristus podle Bible právě na Zelený čtvrtek pořádal svou poslední večeři pro své učedníky a následovníky. Tady zazněla slavná slova, která vešla do liturgií snad všech křesťanských náboženství:
"Ježíš pozdvihuje chléb a říká:
Vezměte a jezte z toho všichni. Toto je moje tělo, které se za vás vydává. Poté bere do rukou kalich vína a praví: Vezměte a pijte z něho všichni. Toto je kalich mé krve, která se vydává za vás a za všechny na odpuštění hříchů. Toto je smlouva nová a věčná, to konejte na mou památku."
V kostelích a modlitebnách je proto dnes vysluhována slavnostní večeře Páně. Katolický klér včetně papeže však dnes vykonává další velmi podstatnou tradici. A to mytí nohou svým bratrům. Ježíš Kristus totiž před touto večeří umyl nohy svým učedníkům, aby ukázal, že i on je schopen sloužit svým bratřím a nehodlá se nad ně nijak povyšovat.
V tento den by se lidé měli věnovat dobročinnosti a službě blízkým. Je to den dobrých skutků, pomoci a obětí. Podle tradice dnes také naposledy zazní kostelní zvony, protože pak odletí do Říma, aby se vrátily až na Bílou sobotu. Kostelní zvony nahrazují řehtačky a klapačky.
—————
—————
