Dnešní den má být dnem radosti. Ale pro koho je to den radosti? Proč?
Protože jestliže Ježíš Kristus nevstal z mrtvých, tak potom náš život nemá absolutně cenu.
Jestliže Ježíš Kristus nevstal z mrtvých, a my proto máme jenom pár nepřímých důkazů, např. proměnu apoštolů, je to veliká věc. Nikdo Ježíše Krista vstát z mrtvých neviděl, ale zkuste mi odstranit toto evangelium, které jste teď slyšeli a zlikvidujete lidský život. Protože pak skutečně začne být tento svět vlčí.
Mnohé z lidí zaráží, že tento svět ještě jakž-takž drží pohromadě ale je to tím, že jsou zde ještě zbytky křesťanství. Zde už zbyly jenom oharky z křesťanství, ale ty oharky stačí na to, abychom se k sobě chovali jako lidé. Ale můžeme také pozorovat, že tyto oharky na některých místech už vůbec nesvítí. A tak se stává, že člověk stojí už jenom pouhých 10 tisíc korun na to, aby ho druhý odstranil z tohoto světa. To už není člověk, tj. už jenom tržní hodnota.
Zrušte vzkříšeného Krista a zrušíte lidský život.
Jestliže přestanu věřit, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých, potom je nerozumná každá matka, která rodí.
Jestliže Ježíš Kristus nevstal z mrtvých, tak potom je hloupý každý otec, který se dře, aby své děti uživil.
Jestliže Ježíš Kristus nevstal z mrtvých, tak potom stačí vzít pistoli, jít a střílet.
Jestliže Ježíš Kristus nevstal z mrtvých, tak ty dementní ubožáky naházejme, jako ve staré Spartě, ze skály dolů. Protože potom ten lidský život ztrácí smysl.
Jestliže jenom tady toto je lidský život a končí tou tečkou smrti, tak se na mě nezlobte, ale potom má pravdu každý žvanil, který nám slibuje hory doly.
Ne, já potřebuji lidský život. Já nepotřebuji žít v blahobytu, já nepotřebuji tisíce, já potřebuji lidskou podstatu života, abych věděl, že když vyjdu na ulici, potkám tam člověka, který má lidskou tvář. Toto potřebuji a toho základem je vzkříšený Kristus, nic jiného.
Naši pravoslavní bratři tento den oslavují úžasně radostným způsobem. Kristus voskres.
Protože jestliže nevstal, tak potom to zabalme. A zde si musíme uvědomit, že pokud bude víra u lidí v tom našem národě zhasínat, tak tento národ nebude stát za nic. Protože bez víry se stává život skutečným peklem. Peklem v rodině, peklem ve státě, peklem mezi mocnými a peklem mezi malými. Děkuji, netoužím po takovém blahobytu, ale chci žít jako člověk. Chtěl bych, abychom si na svých životech uvědomili, že jestliže Ježíš Kristus nevstal z mrtvých, tak proč jsme tady?
To křesťanství, kterému se posmívají už zasmrkané děti ve škole a na které se snaží ti druzí házet špínu, ano, některou špínu si Církev zavinila sama, ale pozor, Bůh a víra je něco co musí být ve mně, a pokud tomu tak není, tak se stávám živočichem.
Ať chci nebo nechci, jakmile se začnu vzdalovat od toho vzkříšeného Krista, začíná ve mně žít zvíře, napřed pomalu a pak si řeknu: žena mě už dlouho šve, proč bych se s ní hádal? Dám 20 tisíc a on ji odstraní.
Když mně někdo vyhrožuje, že mě udá, tak ho rozčtvrtím a nechám ho hodit na dno přehrady. Toto jsou první záchvěvy odklonu od křesťanství.
Takže si uvědomme: mám pro co žít. Můj obyčejný lidský život má svůj smysl. Já vím, že tak jako jsi vstal Ty, jednou zavoláš i mě a řekneš: vydej počet, ať jsi byl kněz, biskup, jáhen, doktor nebo ten poslední člověk. Vydej počet, a proto má vzkříšení smysl, protože tam se člověk snaží: ano, Bože, byl jsem jenom obyčejný člověk, urazil jsem Tě mockrát, ale můj život jsem se snažil směřovat a žít v naději ve Vzkříšení.
Takže dnešní den a každá neděle, která nám vzkříšení připomíná, je vlastně dnem radosti nad tím, že chci žít jako člověk. A tuto naději mi nabízí Vzkříšený Kristus.
Použito textu jáhna Milana Mordačíka
—————
