Krásně je to vidět v Bibli. Biblický svět nám ukazuje jedinečné dějiny, kdy Bůh lidi oslovuje, trestá, pomáhá v nebezpečí, zkrátka komunikuje. Člověk Bohu odpovídá právě aktem víry. Vírou vyjadřuje svoji věrnost Bohu. Když říkáme, že věříme, odevzdáváme se Bohu a toto odevzdání se je hlubší než naše názory a přesvědčení. Víra se týká nejen našeho vědomí, ale také nevědomí, které je centrem hlubšího jádra, „našeho srdce“ .
Nelze tvrdit, že kdo je věřící je automaticky dobrým a spravedlivým i naopak. Důležité je mít pro Boha otevřené své nitro. Do víry vkládáme sami sebe a máme k Bohu vztah. S Bohem pěstujeme vztah lásky, a díky víře je pro nás všechno osvětleno. Kdo uvěří v dospělosti cítí jakoby naráz prohlédnul, konečně vidí. Náboženský vztah se rodí z vděčnosti a také z údivu. Díky zbožnosti bereme život jako dar.
Otec Halík tuto teorii vysvětluje na příkladu: Bůh je jako světlo. Člověk ho nevidí přímo, ale je pro něho strašně důležité aby viděl, poznával, cítil. Pokud světlo zmizí, nastane tma a člověk se přestává orientovat. Člověk jako bytost má s věcmi okolo sebe společné pouze to, že existuje. Ale jinak se ve všem liší. Za největší rozdíl lze pokládat skutečnost lidského vědění o svém bytí. Člověk má též jistotu, že Bůh bude s ním v každé situaci. K tomu je potřeba Boha do svého života pozvat a nebát se vložit vše do jeho rukou..
Byl učedníkem Voltaira a jiných ateistů 18.století. Během francouzské revoluce se ve věku 55 let dostal jako podezřelý do vězení. Nadarmo hledal útěchu ve filosofii, kterou až do té doby tak vehementně zastával. Shledal ji prázdnou a nakonec odpuzující a upadl do hluboké deprese. Jeden ze spoluvězňů jej viděl v tomto stavu a nabídl mu svou Bibli. Laharpe se z počátku zdráhal, ale nakonec knihu otevřel, aby se na chvíli rozptýlil. Hned první řádek ho zaujal. Důstojnost Boží řeči jej udivila. Čím déle četl, tím více se divil. S úžasem zvolal: "Jak je to možné? Vždyť já tuto knihu vůbec neznám! Obsahuje odpovědi na všechny moje otázky. Nikdy by lidský duch nemohl něco takového vymyslet, anebo se takto vyjadřovat. Tato Kniha nemůže být nic jiného než Boží slovo."
Vězení opouštěl jako křesťan. Boží slovo způsobilo, že se z duchovního učedníka Voltairova se stal učedník Ježíše Krista. Mnoho lidí 18.století, kteří se otevřeli osvícenectví, obdrželi prázdné srdce a dostali se vnitřně z rovnováhy. Většina lidí našeho století na tom není lépe. Je jen jeden prostředek k uzdravení. Vrátit se. Ne k nějakému náboženství, ale k našemu Stvořiteli.
Čerpáno z publikovaných článků, sestavil a upravil Vladimír Pavlas
—————
31. ledna si připomeneme svátek Jana Bosca
Tento světec se narodil 16. srpna 1815 v Itálii v chudé rolnické rodině. Jako kněz se věnoval opuštěné mládeži, která žila v ulicích Turína. Během několika let shromažďoval přes 500 chlapců, kteří u něho našli chybějící domov, dostalo se jim vzdělání.
Měl pro výchovu několik zásad:
- vytvářet rodinné prostředí
-jednat podle osvědčených norem pedagogiky a pastorace
- mladí lidé musí cítit, že je máme rádi a že to s nimi myslíme dobře
- vyžadovat dodržování pravidel
- zaměření na to, aby v nás mladí lidé nacházeli přátele, na něž se mohou obrátit s otázkami po smyslu života
- nabízet prostor a čas pro rozjímání, modlitbu a bohoslužby, bez kterých by tato výchova nevedla k vytváření životních zásad
Janův rodný dům
Ve Štokách se mládežníci „Chaloupek“ podíleli při opravách střechy a věže kostela, vnitřních úpravách fary.
V obci Pozovice pracovali na fasádě školícího střediska a vnitřních opravách kapličky.
Účastníci chaloupek se dále sdružují pod názvem „Staré páky“ společně s biskupem Karlem Herbstem.
www.starepaky.cz - klepni na odkaz
Biskup Karel
Mnozí pracují v salesiánských oratořích
- působí ve farnostech jako kněží
- pracují v laických sdruženích
- velká většina má své zaměstnání
Na fotografii kněz Pavel Kadlečík, známý pod jménem Revík, který spolupracoval, vedl a organizoval společně s Kájou Herbstem letní aktivity mládeže v době totality. Svoji první mši svatou sloužil mezi asistenty v přeplněné chaloupce v Pozovicích.
V tomto duchu po revoluci dále pracuje s mládeží tzv. „ Antiochie“- letní tábory a Fatym (P. Marek Dunda a tým). Salesiánská střediska dále nabízí letní tábory. O jejich činnosti se můžete informovat i na
Světec Jan Bosco dokázal oslovit dobu a ty, kteří byli bez domova i rodiny. Doporučuji přečíst si jeho životopis a pro pedagogy i rodiče vyhledat „Preventivní výchovný systém Jana Bosca“.
Všem příznivcům Jana Bosca přeji pěkný prožitý svátek.
Vladimír Pavlas
—————
—————
