ŠTOCKÁ    FARNOST

 

 

                Na těchto stránkách Vás zveme k nahlédnutí do života městyse Štoky, jeho občanů a farníků. Nechceme psát jen o historii této obce, ale o změnách společenského života, o možnostech hledání a navázání na tradice, které jsou v našem životě propojeny s křesťanskou výchovou.

       

 

Nabídka rodičům

 

            Vážení rodiče, současná společnost nabízí mnoho způsobů nazírání světa a jedním z nich je křesťanství. Na rozdíl od placených kroužků či povinné školní docházky se však k základním informacím o této názorové  orientaci není snadné dostat, pokud nejste členem některé z křesťanských církví. Nabízíme Vám způsob, jak tuto mezeru doplnit pomocí předmětu, jehož náplň je popsána níže. V případě, že se přihlásí 7 a více dětí, je možnost vyučovat jej jako kroužek ve škole ve Štokách v rámci ostatních kroužků. O posledních třídních schůzkách se přihlásilo dětí 5, dle mého osobního názoru je škoda, aby se děti neměly možnost seznámit s myšlenkovým proudem, na kterém stojí celá evropská kultura. Nabízíme tedy tuto možnost ať již ve škole, nebo mimo ni. Přihlášku je možno získat osobně, po domluvě na telefonu

 603 980 639 nebo přes pavlasova.m@tiscali.cz

                 Ing.arch. Martina Pavlasová ( vůdce skautského oddílu ve Štokách)

  

základy křesťanské výchovy       (svět očima křesťana)

            Na rozdíl od tradičního římsko-katolického katechismu není hlavní náplní předmětu podrobné seznámení dítěte s texty modliteb a se základními katolickými dogmaty.

             Předmět si klade za cíl poskytnutí všeobecné a základní orientace v oblasti křesťanské víry – „o čem to vlastně je“, kde a odkud se vzala, jak se dostala do světa, jaký vliv měla a má na morálku současného světa.

             Nenásilnou a hravou formou seznamuje děti se základními pojmy a názvy z oblastí víry v Boha v křesťanské podobě, poukazuje na souvislosti s obecnou mravoukou a přináší stručný přehled dějin od počátků světa do dnešní doby v biblickém pojetí, tj. dějiny vztahu Boha a člověka .

             V neposlední řadě se děti v rámci předmětu blíže seznámí s Biblí – vznik, členění obsahu, jak s ní pracovat a s prostorem křesťanského chrámu ( kostela).

            Předmět neklade na dítě požadavek praktikování jakékoliv víry, ani nemá sloužit k „obracení na víru“, pro úplnost je nutno doplnit informaci, že lektor vyučující tento předmět je sám aktivním křesťanem římskokatolického vyznání.

                                                                                                                     Děkuji

 


Novinky

Poutní slavnost v Dobrohostově

15.07.2019 22:08

Dobrohostov je poutním místem zasvěcené sv. Anně.

Příznačný název pro poutní místo zve k zázračné studánce, kterou oceníte především při problémech se zrakem.

Studánka vyvěrající při břehu Úsobského potoka je léčivá díky vysokému obsahu radonu a jódu ve vodě. Působí blahodárně především na oční onemocnění. Tradice vypráví o případu úplného uzdravení nemocného roku 1813, o čemž dodnes svědčí pískovcová pokladnice. Později zde byla postavena kaple se sochami sv. Barbory a Markéty, která dnes již nese pseudobarokní podobu.

Slavnostní bohoslužba bude v neděli 21. 7. 2019 v 10:30 hodin

                                                    a v pátek 26. 7. 2019 v 17:00 hodin

                                                 

Svatá Anna a svatý Jáchym byli rodiči Panny Marie.

Dlouho nemohli mít děti, až ve vysokém věku porodila Anna Marii, matku Ježíše. Anna znamená v hebrejštině milá a milostiplná. Svátek svaté Anny byl znám na východě od poloviny šestého století jako Zesnutí svaté Anny. Na západě se rozšířil ve dvanáctém století. V Čechách byla velmi oblíbenou světicí hlavně v 15. a v 16. století. Papež Sixtus IV. zavedl roku 1481 svátek svaté Anny do římského kalendáře. Papež Pius V. jej v roce 1568 zrušil. Papež Řehoř XIII. jej roku 1584 znovu zavedl a stanovil její svátek na 26. července. Téhož roku byl zaveden do římského kalendáře svátek svatého Jáchyma. Nyní se slaví památka obou rodičů Panny Marie, tedy Anny a Jáchyma, dne 26. července.

 

Svatá Anna je patronkou manželství, matek, šťastného porodu, ochránkyní horníků, mlynářů, truhlářů, tkalců a krejčích. Lidé se k ní modlívali za bouřky, anebo v období sucha za déšť.

 

Najdete zde i studánku s mírně radioaktivní vodou s léčebnými účinky.

Všem poutníkům přeji duchovní osvěžení, které mohou načerpat při bohoslužbách na tomto poutním místě. Pro ty, kteří nejsou místní upozornění:ke kapli se dostanete z Dobrohostova u Úsobí polní a lesní cestou, asi 1,5km.

Vladimír Pavlas

—————

Pouť ve Štokách

10.06.2019 00:00
V neděli 30. 6. 2019 v 8:00 hodin zveme do Štoků na poutní mši svatou, tato slavnost se vztahuje k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Místní i vzdálení poutníci jsou na bohoslužbách v kostele svatého Jakuba Staršího vítáni.

 

Vložil Vladimír Pavlas

—————

Páteční dny otevřených dveří

17.02.2019 22:23

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ

Setkání obyvatel ve Štokách i z okolí,

nejedná se o mši svatou s knězem, ale o společenství věřících i hledajících

hodnoty, které křesťanství nabízí.

Každý pátek od 17:00 hod. v kostele sv. Jakuba ve Štokách

 

  Vážení přátelé, současná společnost nabízí mnoho způsobů nazírání světa a jedním z nich je křesťanství.

 

Proto v tomto duchu přijměte pozvání na pravidelná páteční setkání, která se konají v kostele sv. Jakuba ve Štokách..

 

  • společná modlitba

  • čtení z Bible

  • katechetická setkání

  • pobožnosti dle ročního období

 

Program setkání je upraven dle zájmu přítomných, tedy věřících, hledajících i přítomnosti prázdných lavic. Každé setkání provází společná modlitba za osadníky, naše rodiny a všechny přítomné, za dar poznání a víry.

 

Jedinou podmínkou pro tato setkání je, že se nebude hodnotit současnost ani minulost církevních představitelů a to z pohledu předsedajícího i přítomných.

 

Děkuji duchovnímu správci P. Jakubovi Medovi za dovolení pátečních DNŮ OTEVŘENÝCH DVEŘÍ a prosím o požehnání.

Bližší informace o programu najdete v záložce - "Den otevřených dveří"

a na vývěsce kostela.

 

Vladimír Pavlas E- mail: pavlasvl@seznam.cz

 

 


 

—————

Kardinál Dominik Duka - slovo k naší Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR

26.01.2019 22:21

Přinášíme celé znění textu kardinála Dominka Duky, předsedy ČBK, ke středečnímu schválení komunistického návrhu zákona o zdanění tzv. církevních restitucí ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.

Slovo k naší Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR
 
24. ledna 2019
 
Včerejší den jsme mohli sledovat zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pod vedením jejího pana místopředsedy, předsedy KSČM. Byli jsme svědky rozhodnutí a schválení zákona, který narušuje ústavnost a právní jistotu v naší zemi.

Chtěl bych poděkovat především těm poslancům, kteří hlasovali proti tomuto zákonu a měli věcné připomínky. Dále bych rád poděkoval těm, kteří se zdrželi, nebo opustili sál věrni svému svědomí. Těm, kteří vyjádřili své ano, bych chtěl položit otázku, zda se ptali svého svědomí podle přísahy, kterou se zavázali nám občanům, anebo zda se domnívají, že svědomí již není dnes zapotřebí. Poslancům KSČM bych chtěl ocitovat slova, která zazněla na jejich sjezdu: „Soudružky a soudruzi, to čemu říkáte „Vítězný únor“, byl ve skutečnosti prohraný únor a víte proč? Protože vytvořil monopol moci... Nejdříve justiční vraždy politických oponentů, Heliodora Píky, Milady Horákové a dalších... Jinými slovy to nebyly deformace. Přestaňme si lhát do kapsy. To nebyly chyby, to byly zločiny a jako zločiny je musíme umět pojmenovat, chceme-li mluvit pravdu.“

Útoky na církve, náboženské společnosti a Federaci židovských obcí, kdy jsme stavěni do role zlodějů a podvodníků, si můžete přičíst na konto svého svědomí. Budete-li zpytovat své svědomí, pak vám doporučuji: „Nezapomeňte, že pokání očišťuje, že pokání je předstupněm odpuštění a také předstupněm k morálnímu životu.“ Pohlédněte do očí obětem holokaustu, pohlédněte do očí těm stovkám občanů, kteří byli zavražděni za vaší vlády, pohlédněte do očí téměř 250 000 politických vězňů. Církev netvoří nenažraný preláti, ale jsou to občané této země, kteří v době nacismu i komunismu pracovali, snášeli perzekuci, které jste připravili o jejich domovy, o jejich statky, o jejich majetek. To všechno jsou členové našich církví, nejenom té katolické. Je skutečně smutné, že tento návrh, který byl předložen bez jakékoliv dokumentace zmíněných tvrzení, mohl spatřit světlo světa v budově parlamentu, který před třiceti lety sliboval nápravu a návrat právního řádu. Hovoříte o politické dohodě, která rozhodla. Zde máte pravdu, ale parlamentní komise i vzorkový průzkum jednotlivých položek odbornou firmu Ernst& Young potvrdila pravdivost a nepřemrštěnost cen. Církvím byl majetek konfiskován vaší stranou po nástupu vaší vlády a zůstává pravdou, že jste nás, zmíněné subjekty, s bičem v ruce finančně udržovali v živoření. Mohli jsme v roce 1989 převzít ve svobodném státě plnou odpovědnost, ale přebytek sto šedesáti miliard, který byl výsledkem hospodaření na našich majetcích, jste si ponechali. Rovněž tak řešení tohoto majetkového vyrovnání během existence České republiky přineslo do státní pokladny po odečtení nákladů na provoz církví k roku 2012 dvacet miliard. Zřekli jsme se nemovitého a movitého majetku, který výrazně přesahuje finanční odškodnění. Dvacet let jednání s vládami ČR, které se snažily snížit devastaci vámi způsobenou, která byla stanovena odbornou studií TU Brno na počátku devadesátých let ve výši čtyřiceti miliard, přepočtěme do cen z roku 2012. Tato slova neříkám jako zahořklý škarohlíd, ale konstatuji, aby zazněla pravda. Jmenovaný zákon č. 428/2012 Sb. začíná slovy: „O majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi... Parlament pamětliv trpkých skutečností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly na území dnešní České republiky potlačovány, odhodlán rozvíjet a střežit zděděné duchovní bohatství, veden snahou zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd, které byly spáchány komunistickým režimem v období let 1948 až 1989, vypořádat majetkové vztahy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi jako předpoklad plné náboženské svobody a umožnit tak obnovením majetkové základny církví a náboženských společností svobodné a nezávislé postavení církví a náboženských společností, jejichž existenci a působení pokládá za nezbytný prvek demokratické společnosti, se usnesl na tomto zákoně České republiky.“ Dovolte, abych se zeptal, nenesou tyto vaše kroky známky porušování zákona o zločinnosti komunismu?
 

K řešení tohoto problému zmírnění křivd a částečného narovnání došlo za 21 let a to zejména proto, že stát byl více zatížen zabezpečením financování církví podle zákona č. 218/1949 Sb. Smlouvu, kterou jsme podepsali v případě římskokatolické církve, bylo možné uzavřít na základě zmocnění Svatého stolce. Nechápu tedy, proč je zmiňován Modus vivendi z doby první republiky, neboť existuje nový Modus vivendi podepsaný vládou ČR zastoupenou ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou. Svatý stolec tehdy zastupoval apoštolský nuncius Erwin Josef Ender. V důvodové zprávě k přijaté novele zákona 428/2012 Sb. se uvádí: „Ke zmíněnému kroku vedla předkladatele především skutečnost, že restituce církevního majetku se výrazně liší od dosud realizované restituční legislativy.“ Ano to je pravda, církve souhlasily s tím, že vydávat se nebude majetek obcí a právnických osob. Církve se vzdaly náhrady za znehodnocení. Církve se vzdaly za mrtvý a živý inventář. To vše v ostatní legislativě bylo. Je to ve smlouvě. Platí tato smlouva? Zmíněné žaloby na určení majitele představují nepatrný zlomek restitučních kauz, mnohé vznikly z důvodu, kdy vydávání majetku bylo politickými nástroji znemožňováno proti platnosti zmíněného zákona. Dále se jedná o majetek, který byl zpronevěřen státní správou a chráněný blokačními paragrafy. Zůstává pro mne tajemstvím, proč stát nekoná, aby se mu tento majetek navrátil, a rovněž nepopírám, že v některých případech určitých nejasností stát i církevní právnické osoby nejednaly ve shodě a je zde na místě soudní řešení, protože snad věříme naší justici.
 
Dovolte mi otázku, kam půjde tato salámová metoda vytvářená KSČM dále? Tak jako po roce 1948? Po církvi sedláci, po sedlácích živnostníci a další? Protože rozesmáté tváře poslanců KSČM milují pobavení, dovolte, abych i já skončil trochu veselou notou. Meritorně tedy platí onen vtip, že parlament ČSSR je něco mezi divadlem a muzeem? Doufám, že tomu nebude v demokratickém státě. Na břevnovském hřbitově může ve večerních hodinách návštěvník zaslechnout slova písně, kterou si pobroukává Karel Kryl s arciopatem Anastázem Opaskem: „Na rohu ulice vrah o morálce káže“ a zloděj křičí chyťte zloděje. Asi trochu černý humor, ale víte, že jsem před několika měsíci vyslovil naději, že v současné KSČM vedle stoupenců stalinské diktatury jsou také rozumní, a dej Bůh, čestní lidé.
 
Tyto řádky jsem napsal vpředvečer výročí pohřbu Jana Palacha. Na začátku jubilejního roku 2019. Budeme slavit Mnichov anebo 17. listopad?
 
V úctě
Dominik kardinál Duka
arcibiskup pražský a primas český
předseda České biskupské konference
 

Převzato "církev.cz
 

 

—————

Společný list biskupů českých a moravských diecézí ke schvalování tzv. Istanbulské úmluvy

30.12.2018 21:00

Biskupové českých a moravských diecézí ve společném listě připomínají základní principy, o něž se opírá vztah muže a ženy; zároveň vyjadřují své znepokojení nad obsahem tzv. Istanbulské úmluvy, která má být přijata i českým Parlamentem. Připomínají, že na zavrženíhodné násilí na ženách i mužích již naše stávající zákony pamatují.


 

Společný list biskupů českých a moravských diecézí
ke schvalování tzv. Istanbulské úmluvy

Drazí bratři a sestry,

v knize Genesis čteme: „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil“ (Gn 1,27). Lidské pokolení, které je od počátku povoláno k existenci jako muž a žena, korunuje celé dílo stvoření. Stvořitel svěřuje vládu nad zemí lidskému pokolení, všem lidem, všem mužům a všem ženám, kteří odvozují svou důstojnost a své povolání ze společného počátku (srov. Mulieris dignitatem 6). Muž a žena jsou tedy odlišní, ale stejní ve své důstojnosti, a tento přirozený řád člověk zakouší od počátku věků, stejně jako touhu po vztahovosti.

Podle Božího záměru panuje mezi mužem a ženou od počátku přátelství, jsou si vzájemně oporou, nestojí proti sobě, ale spolu v nejtěsnějším společenství ve všech rozměrech své bytosti: jsou jedno tělo a jedna duše a jejich vzájemný vztah je odrazem Boží lásky k člověku. Společně Bůh muži a ženě svěřil úkol: „Ploďte a množte se a naplňte zemi“ (Gn 1,28). Toto přátelství mezi lidmi bylo narušeno prvotním hříchem obou biblických prarodičů. Jedním z projevů tohoto narušení je i násilí, které je důsledkem hříchu.

Jakékoli násilí vůči člověku je z tohoto pohledu narušením všeobecně lidských i křesťanských hodnot, těch hodnot, z kterých vyrůstá nejen evropská civilizace, ale i principy lidských práv. Jedním ze zvláště zavrženíhodných forem násilí je násilí na ženách, dětech a dalších zranitelných osobách, zvláště tehdy, pokud se děje v prostředí rodiny a domácnosti. Křesťanské tradici je vlastní úcta k ženě, která vychází z její nezastupitelné role při předávání života a v nejvyšší míře se uskutečňuje v obrazu Bohorodičky, skrze kterou byl světu dán Spasitel. Díky tomu křesťanská evropská kultura prošla vývojem, jehož ovocem je zásada zvýšené ochrany žen v nebezpečných situacích a další formy rytířského chování vůči ženám. Můžeme to pozorovat ve společenském chování, kdy etiketa považuje ženu za společensky výše postavenou. Tyto společenské vzorce předávají rodiče ve výchově svým dětem. Rodina je tak první a základní školou sociálního chování: jako společenství lásky nalézá v sebeodevzdání zákon, který ji vede a umožňuje jí růst (srov. Familiaris consortio 37). I z hlediska těchto společenských hodnot je násilí na ženě zásadně nepřijatelné.

Jakkoli je tedy třeba principiálně vítat všechny snahy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, nesmí se tak dít na úkor zastínění a zpochybnění přirozeného řádu. V posledních letech se objevují snahy spolu s řešením problému násilí na ženách nastolit i nový pohled na roli člověka, který je ale neslučitelný s přirozeným zákonem, zdravým rozumem a křesťanskou zkušeností.


 

Jsme přesvědčeni, že tímto směrem se nešťastně vydává i takzvaná Istanbulská úmluva, která staví muže a ženu do zásadní opozice a veškeré chování vůči ženám chce vidět jen ve světle historicky nerovného poměru sil mezi muži a ženami. Tato mezinárodní úmluva, jejíž ratifikace bude v nejbližší době projednávána v Parlamentu ČR, stejně jako v dalších evropských zemích, vytváří svým širokým pojetím genderové identity, které není zakořeněné v přirozeném řádu, prostor pro zpochybnění základních společenských daností. S tímto trendem nesouhlasíme a nepřejeme si, aby ratifikací Istanbulské úmluvy bylo ohrožujícím způsobem zasaženo do života státu a jeho institucí, zvláště škol, ale i do života rodin a jednotlivců.


 

Vyvstává otázka, co v této situaci můžeme a máme jako křesťané – a to napříč konfesemi – dělat.

V první řadě nezapomínat na přirozený řád stvoření, které muže a ženu nestaví proti sobě, ale vidí v nich dvě bytosti, které se vzájemně doplňují a teprve spolu vytváří Bohem zamýšlenou jednotu. Je nám také uloženo uvádět tento řád do každodenního života. Při vědomí, že Bůh může napravit i to, co se zdá být nevratně poškozováno, nezapomínejme na modlitbu za ochranu přirozeného lidství, ochranu principu lásky, soudržnosti a harmonie, včetně harmonie mezi mužem a ženou. Zároveň v modlitbě pamatujme i na ty, na jejichž odpovědnosti leží politické rozhodnutí ve věci Istanbulské úmluvy, aby rozhodovali ve shodě se svým svědomím a přirozeným zákonem.

K tomu vám ze srdce žehnají

čeští a moravští biskupové

 

—————

Debata - Mons. Petr Piťha - k Istanbulské úmluvě

30.12.2018 20:52

- 1 -
Sdělení k diskusi o Istanbulské úmluvě
Mons. Petr Piťha
Debata, která se široce rozvinula po mém kázání na svátek sv. Václava, pokračuje již sedmý týden a stává se dost nepřehlednou. Diskutovanou otázkou je, zda tvrzení přednesená ve dvanáctiminutovém proslovu v rámci liturgie jsou přemrštěné výmysly a misinterpretace Istanbulské úmluvy nebo jsou důvodná a věcně podložená. K tomu pro vyjasnění a zklidnění debaty mám toto sdělení. Uvedu pouze pro danou otázku relevantní citace, víceméně bez komentářů. Postupovat budu podle pořadí výroků v kázání.
·
Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány. Bude k tomu stačit, že dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž.
·
Vezmou vám děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní. Postačí k tomu křivé obvinění.
První dva body kázání vycházejí z čl. 45 odst. 3 Úmluvy, podle kterého může dojít k odnětí rodičovských práv, je-li to v nejlepším zájmu dítěte. Ve vztahu k genderové ideologii je odebrání dítěte implementováno v již existující kanadské legislativě. Nový ontarijský zákon (Ontario‘s Bill 89 - The Supporting Children, Youth and Families Act 74(2), 2017) umožňuje odebrání dítěte z rodiny, pokud rodiče nebudou respektovat jeho genderovou identitu: „agentury pečující o blaho dítěte“ mohou podle tohoto zákona zasáhnout, pokud dítě trpí sexuálně, fyzicky, nebo je citově zneužíváno, a to včetně „vážných“ psychologických dopadů. Psychologické dopady zahrnují mj. tzv. genderovou identitu dítěte. Zákon totiž umožňuje odebrání dětí z rodin, které nesouhlasí s LGBTQI či genderovou ideologií, a také umožňuje vládním agenturám, aby jim zamezily v pěstounství či adopci. Oproti původní verzi uvádí „genderovou identitu“ jako jeden z faktorů, který musí být zvažován při posuzování nejlepšího zájmu dítěte. Zároveň dochází k omezení svobody vyznání, víry, ve které rodiče chtějí dítě vychovávat, neboť vládní agentura má přihlížet výlučně k vyznání a víře samotného dítěte. Státní orgány zároveň mohou zahájit hormonální terapii dítěte v rámci „transgenderové zdravotní péče“
i bez souhlasu rodičů.
Zneužití tzv. „nejlepšího zájmu dítěte“ je v současnosti předmětem kauzy Strand Lobbena další versus Norsko (č. 37283/13), ve které je norský stát žalován za odebrání novorozeného chlapečka a jeho následnou nucenou adopci. Rodina požádala o přezkum původního velmi těsného rozhodnutí Evrop-
2 -
ského soudu pro lidská práva (30. 11. 2017 přijali 3 soudci společný disent ve prospěch rodiny proti 4 soudcům hlasujícím v neprospěch rodiny), a to
u Velkého senátu. Podle kritiků se jedná o typický případ sporu mezi právem rodičovským a právem dítěte. Nový přístup k dětským právům mění pojetí tradiční rodiny, systém klade důraz na dítě v neprospěch práv rodiny a rodičů.
Průlomovým rozsudkem, který umožňuje snazší odebrání a následnou adopci v duchu zásady „nejlepšího práva dítěte“ byl případ R and H versus the United Kingdom, kde soud vydal nález: „Je-li v zájmu dítěte, aby bylo adoptováno, a existuje-li šance na úspěšnou adopci…zájmy biologických rodičů musí být nevyhnutelně upozaděny ve prospěch dítěte.“
Praktický výkon rozdělení rodin mj. v duchu genderové ideologie v současnosti připouští např. irská státní Child and Family Agency, jejíž působnost se týká i „genderového násilí“.
Ministerstvo dětí kanadského státu Ontario ve své publikaci (Ministry of Children and Youth Services: Child Welfare Secretariat: Serving LGBT2SQ Children and Youth in the Child Welfare Systém: A Resource Guide. Ontario) výslovně uvádí, že sociální pracovníci mohou při rozhodování o odebrání dítěte zahrnout do úvahy reakce rodičů na genderovou identitu dítěte. Za špatné chování rodiny je např. považováno zakazování oblékání, péče o vlasy nebo vyjádření svého pohlaví způsobem, který je v souladu s jejich [dítěte] genderovou identitou; odmítnutí používání jména, které si transgender dítě zvolilo či odmítnutí používat genderová zájmena. Pokud bude rozhodnuto o odebrání dítěte rodičům, pak má být dítě umístěno do rodiny, ve které bude jeho LGBT2SQ identita více podporována. Ministerstvo dále prosazuje tzv. „inkluzivní jazyk“, tedy nahrazení „úzkého označení matka a otec“ označením „rodič 1, rodič 2 a rodič 3“. V úředních formulářích by pak podle příručky měl být dotaz nejen na jméno (Legal name), ale také za zvolené jméno (Chosen name) dítěte.
Odebrání dítěte je tedy Úmluvou umožněno, vzhledem k snaze zamezit v některých případech jakémukoli kontaktu dítěte a rodiče je logické, že rodič o dítěti a jeho umístění nebude informován.
·
Určení pohlaví vašich novorozenců podle pohledu do jejich klína bude zrušeno.
·
O svém pohlaví rozhodne dítě samo, a proto budete povinni je vychovávat bezpohlavně a potažmo mu nebudete moct dát ani jméno.
- 3 -
Třetí a čtvrtý bod vycházejí z rozšíření základní binární kategorie (muž/žena) na prakticky neomezený počet jiných kategorií, který je obsažen ve výkladu k odstavci č. 53 Istanbulské úmluvy, jenž vymezuje kategorie jedinců, jako jsou transgenderové či transsexuální osoby, crossdresserové, transvestité a další skupiny lidí, které nekorespondují s tím, co společnost zařazuje do kategorie „muž“ nebo „žena“.
Úmluva dále požaduje osvětové kampaně a programy na všech úrovních“ mj. ve spolupráci s nevládními organizacemi a úpravu učebních osnov tak, aby zahrnovaly téma „nestereotypní genderové role“ či „právo na osobní integritu“. Podle rezoluce o odstranění genderových stereotypů v EU z března 2013 je
a)
nezbytné omezit vystavování dětí genderovým stereotypům;
b)
nezbytné začleňovat problematiku genderu do škol;
c)
vypracovat politiky zaměřené na odstraňování genderových stereotypů od nejútlejšího věku;
d)
je třeba na školách všech stupňů „zavést zvláštní kurzy zaměřené na profesní poradenství s cílem informovat mladé lidi o negativních důsledcích genderových stereotypů a povzbudit je, aby se studiem připravovali na povolání, která byla v minulosti považována za typicky mužská nebo ženská, a aby se pro taková povolání rozhodovali, neboť „stále přetrvávají stereotypy ovlivňující naše vnímaní druhých prostřednictvím příliš zjednodušujících předpokladů založených na normách, zvyklostech a přesvědčeních, které jsou sociálními konstrukty, často kulturně a nábožensky podmíněnými a udržovanými, a které vedou k zachování existujících mocenských vztahů.“
Úmluva odkazuje na deklaraci “Making gender equality a reality” přijatou Výborem ministrů rady Evropy (Madrid, 12 May 2009; https://rm.coe.int/strategy-en-2018-2023/16807b58eb). Jeho součástí je dokument Gender Equality Commission: “Combating Gender Stereotypes in and through Education” Strategic objective 6: Achieve gender mainstreaming in all policies and measures, který uvádí tzv. příklady „dobré praxe.“ Zde uvádíme příklady z Belgie:
-
zavádění učebních materiálů pro střední školy, které se týkají genderu: nerozdělují lidi na muže a ženy, nýbrž na „unikátní identitu jedince“, který je kombinací pohlaví, kulturních vlivů, sexuální orientace a psychologického vnímání;
-
dívky a chlapci se v předškolním vzdělávání příliš neliší, pomalu, ale jistě se něco začne měnit až ke konci předškolní docházky, kdy se stanou dívkami
a chlapci s jasným chápáním rozdílů; standardy odlišující dívky a chlapce jsou mnohdy staromódnía stereotypní.
- 4 -
Agenda se již prosazuje do národních legislativ. V roce 2016 např. bylo americké ministerstvo zahraničí žalováno za odmítnutí vydání cestovního pasu s označením intersexuál namísto „muž“ či „žena“.
V Kalifornii byl přijat California Senate Bill 777, který redefinuje pohlaví (sex) jak o genderovou identitu, jež závisí na pocitech žáka a studenta (na všech stupních veřejných škol i na většině soukromých škol), nikoli na jeho biologickém pohlaví. V roce 2017 přijala Kalifornie též Senate Bill 179 Gender Recognition Act, který uznává „třetí pohlaví“ (non-binary), které musí být uznáno ve všech úředních dokladech (např. řidičské průkazy). K rozhodnutí o identitě není třeba vyjádření lékaře, stačí rozhodnutí samotného člověka. Návrh zákona umožňující „třetí pohlaví“ pro děti schválila v roce 2018 německá spolková vláda.
Příklady „dobré praxe“ v oblasti genderové identity dětí a dospělých uvádí publikace Open Society Foundations – Licence to be Yourself (Open Society Foundations 2014, ISBN 9781940983103.) Právo na uznání vybrané genderové identity je prý důležitým lidským právem. Progresivní legislativa by proto měla být založena na subjektivní, nikoli objektivní, definici genderové identity, měla by zahrnovat více než dvě možnosti genderu (muž/žena)
a měla by se vztahovat i na malé děti, neboť údajně již dvouleté dítě může vnímat svoji genderovou identitu.
Za vzor je kladen argentinský zákon Gender Identity Law z roku 2012 (The Argentinean Gender Identity and Health Comprehensive Care for Transgender People Act (Decree No. 773/12, of Gender Identity Act No. 26.743), který umožňuje rozhodovat se o vlastní genderové identitě i dětem.
Snaha o neutralizaci rozdílů ve vnímání pohlaví dítěte zatím pronikla do jazyka. Ve švédštině je například od roku 2014 kodifikováno genderově neutrální osobní zájmeno hen (Gramatika současné švédštiny. 2015. Lingea.) Zejména švédská média je používají, aby vyjádřila rovnost mezi pohlavími. Švédské školky doporučují používání bezpohlavního zájmena hen pro malé děti, aby dostaly šanci vybrat si svůj vlastní gender a nebyly svazovány biologickým pohlavím. Obdobně se zj. v anglosaských zemích experimentuje
s genderově-neutrálním rodičovstvím, kdy jsou děti vychovávány bez určení pohlaví, mohou být oblékány jako příslušníci opačného pohlaví, dostávají opačné hračky a nejsou označovány zájmeny „on, ona“, ale neutrálně.
Pokud rodič či kdokoli jiný nazývá dítě křestním jménem, nikoli jménem, pro které se v rámci své genderové identity rozhodlo, jedná se podle ontarijského ministerstva školství o transfobii.
- 5 -
·
Za každý nesouhlas budete deportováni do nápravně-výchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru.
K pátému bodu uvedu, že úmluva usiluje o promítnutí genderové ideologie do vzdělávání a výchovy dětí i „převýchovy“ dospělých. Článek 12.1. říká: Smluvní strany podniknou nezbytná opatření pro podporu sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů s cílem vymýtit předsudky, zvyky, tradice a další praktiky, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy anebo stereotypním pojímání rolí žen a mužů.
O „převýchově“ ve smyslu nutnosti „změny mentality a přístupu“ v chování hovoří výklad Úmluvy, čl. 85 jasně: Smluvní strany se zavazují učinit opatření nutná k prosazení změn mentality a přístupů. Záměrem tohoto ustanovení je zasáhnout mysl a srdce takových jedinců, kteří svým chováním přispívají k tomu, aby pokračovalo násilí zahrnuté v této smlouvě.
Článek 12.5. stanovuje, že: Smluvní strany se zasadí o to, aby žádný akt násilí ve smyslu této úmluvy nemohl být ospravedlňován kulturou, náboženstvím, tradicí či tzv. „ctí“.
Podle článku 14 mají ve formálních osnovách na všech úrovních vzdělávání existovat materiály mj. k tématu nestereotypní genderové role či právo na osobní integritu; promítnout se však mají také do výuky v neformálních vzdělávacích zařízeních a zařízeních sportovních, kulturních a volnočasových i médií. Výklad k citovanému odstavci 2 článku 14 mezi tato zařízení zahrnuje i církevně vzdělávací zařízení (čl. 96 komentáře), což znamená i výuku náboženství.
V již citované publikace Open Society Foundations je zdůrazněna role vzdělávání a výchovy jako „impulzu pro změnu“.
Také tyto zásady se již promítají do existující legislativy. Australský stát New South Wales přijal nový zákon The Crimes Amendment: Publicly Threatening and Inciting Violence Bill 2018, který kriminalizuje násilí založené na genderové identitě či sexualitě (sazba až tři roky), výslovně pak chrání intersexuály.
Švýcarská sněmovna v září zahrnula do trestního zákona homofobii a transfobii i diskriminaci založenou na genderové identitě či sexuální orientaci (horní sazba tři roky odnětí svobody).
Snaha o převýchovu je tak v tuto chvíli prozatím ukotvena v kriminalizaci protigenderového smýšlení a „pouhého“ odnětí svobody. Příslušné zákony přitom požadují pro „genderové“ ideozločiny přísnější tresty než pro obdobné jednání vůči běžným heterosexuálům.
- 6 -
·
Homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu, vy budete patřit k podřadné výpomocné třídě a pracovat podle pokynů mocných elit, které budou určovat, co se smí a co se nesmí říkat.
Bod šestý vychází z textu „homosexuálního manifestu“ publikovaného Michaelem Swiftem již v roce 1987 (Swift, Michael. Gay Revolutionary. Gay Community News, Feb. 15–21, 1987.) Úvodní věta Manifestu: This essay is an outré, madness, a tragic, cruel fantasy, an eruption of inner rage, on how the oppressed desperately dream of being the oppressor, kterou autor posouvá celou esej na úroveň neškodné fantazie o „utlačovaných, kteří se stávají utlačovateli“ je dostatečně známa. V současném kontextu, kdy z utopické satiry o snu zoufalého utiskovaného o tom, že je utiskovatelem, se mnohé uskutečnilo a uskutečňuje, je ovšem třeba dívat se na tento text zcela jinak.
Swift píše: Nejsme slaboši ze střední třídy (heterosexuálové – pozn. autora). Vysoce inteligentní jsme přirozenými aristokraty lidské rasy … a s ocelovou myslí se nespokojíme s málem. Naši oponenti budou vyhoštěni. Protože nové zákonodárství má a musí být zavedeno v celém světě, nebude kam oponenty vyhostit. Budou tedy muset vzniknout koncentrační tábory.
Swift dále píše: Jsme všude, infiltrovali jsme vaše řady. Buďte opatrní, když mluvíte o homosexuálech, protože jsme vždy mezi vámi, sedíme u téhož stolu, spíme s vámi v jedné ložnici.
A do třetice pak říká: Naším bohem je krásný mladý chlapec… Dokonalí chlapci budou plozeni a budou vyrůstat v genetických laboratořích.
Půl roku po Swiftovi vyšel článek Steva Warrena „Varování homofobům“ (Warren, Steve. Warning to the Homophobes. The Advocate, Sept. 1, 1987), kde se uvádí:
„1. Napříště se ve vašich kostelech a synagogách bude hovořit o homosexualitě jako o „počestném svazku“.
2. Buď povolíte sňatky lidí stejného pohlaví, nebo - ještě lépe - zrušíte manželství úplně.
3. Od vás se očekává, že nabídnete obřady, které požehnají našim sexuálním svazkům.
5. Zajistíte také, že…budou přijaty zákony zakazující diskriminaci vůči homosexuálům, a že budou používány tvrdé tresty.
Varování: Pokud všechny tyto věci nebudou rychle přijaty, vystavíme ortodoxní Židy
a křesťany nejvytrvalejší nenávisti a hanbě, nejvyššímu utrpení a zneužívání za poslední dobu. Už jsme ovládli liberální establishment a tisk. Už jsme vás porazili na řadě bojových polí…Nemáte ani víru ani sílu, abyste s námi bojovali, takže se můžete klidně vzdát.“
- 7 -
Tento pocit nadřazenosti se již promítá i do českého vzdělávacího systému. V roce 2007 např. vydal kolektiv autorů pod vedením Ireny Smetáčkové Příručku pro genderově citlivé výchovné poradenství, kde stojí:
Prozatím velký dluh mají školy vůči žákyním a žákům s homosexuální orientací… Heterosexualita jako by byla obsažena úplně ve všem. Vyučující by měli být schopni homosexualitu prezentovat jako obdivuhodnou rozmanitost lidské společnosti, nikoli jako sice tolerovatelnou, ale podivnou odchylku od normy.“ Obdivuhodnou rozmanitost lidské společnosti mohou učitelé vhodně uchopit pomocí tematicky zaměřených projektů jako je například „Měsíc gay a lesbické historie“
·
Budete postaveni pod všechny živočichy, kteří se pohlavně rozmnožují, protože pro kočky, žáby ani hmyz zaváděné zákony neplatí.
Sedmý, závěrečný bod kázání byl plně opodstatněn, neboť logicky vyplývá ze všeho předchozího.
Kromě uvedených sedmi bodů prolamuje Istanbulská úmluva článkem 28 profesní tajemství, neboť požaduje, aby „pravidla důvěrnosti vyplývající ze zákonů dané země nebránila pracovníkům určitých profesí ohlásit kompetentním organizacím či úřadům, že mají důvodné podezření, že došlo ke spáchání závažného násilného činu, spadajícího do působnosti této úmluvy, a lze do budoucna očekávat, že budou spáchány další závažné násilné činy.“ Podle komentáře se jedná
o prolomení tajemství např. lékařů a psychiatrů, v extenzivním výkladu také advokátů či kněží.
Závěrem chci zdůraznit, že moje kritika Istanbulské úmluvy není odmítnutím boje proti násilí na ženách a dětech, ani bojem proti zajištění důstojného života homosexuálů, nýbrž snahou o udržení výlučnosti rodiny, ochrany práv dítěte, obranou člověka před jeho degradací a společnosti před jejím rozvratem a zachování práva na svobodu projevu a svobodu vyznání a možnosti svobodného fungování církve v České republice. Konstatuji dále, že vše, co je opravdu potřebné, je v našem právním řádu již zakotveno.

—————

Vánoční přání

24.12.2018 00:00

Když rody a národy samy vytvářely své bohy, přišel Ten, který Je.
Vstoupil do dějin člověka a odhalil mu tajemství skryté od založení světa.
Jan Pavel II., Římský triptych

Vánoční přání olomouckého arcibiskupa

Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
Jan 3,16

 

Vánoce zjevují tajemství lásky Boha, kterému záleží na člověku, Boha, který se stane i jedním z nás a vlastním životem zaplatí štěstí člověka.
Vánoce zjevují hodnotu a důstojnost člověka, jemuž z lásky slouží sám Bůh. Proto jsou důvodem mimořádné radosti.
Důstojnost však zavazuje.
Přeji Vám, aby se Vaše srdce o těchto Vánocích naplnilo radostí z objevu tajemství Boží lásky a Vaše oči aby dovedly vidět důstojnost každého člověka, známého i přistěhovalce, nenarozeného i starého, i toho, kterého je těžko milovat a vážit si. 
Kéž tak i skrze Vás znovu vstoupí do dějin člověka Bůh.
Pak ať Vás Bůh zrozený ve Vašem srdci naplní radostí a žehná Vám po všechny dny nastávajícího roku.

 

 

—————

Štokánek Štoky pořádal vánoční koncert

16.12.2018 20:36


 

15. prosince již tradičně v kostele svatého Jakuba hostoval pěvecký sbor při Střední zdravotnické škole a Vyšší zdravotnické škole z Havlíčkova Brodu, pod vedením Pavlíny Kocmanové s klavírním doprovodem Ing. Jiřího Kletečky.

Proběhla produkce vánočních koled, které jsou doprovodem při současné liturgii na bohoslužbách i v našich kostelích.

České vánoční písně a koledy velmi dobře známe, rádi je zpíváme už od svého dětství. Přestože zpívání koled je stejně jako u nás, tak v okolních zemích střední a západní Evropy, jeden z prastarých zvyků, který jsme přebrali od svých předků, nejsou koledy jediným zdrojem vánoční hudby. Jsou, jako ostatní vánoční hudba, hudbou duchovní a dnešním generacím nejbližší.

Při bohoslužbách mnohých národů představuje hudba opakování aktu Stvoření. Je to životně důležitá energie, která proniká všemi formami života, která má sílu udržovat a obnovovat život. Můžeme ji použít, abychom se znovu spojili se silami života, činnými v nejvnitřnějším jádru všech věcí a nastolili stav harmonie v našem životě.

Žalm 150

1 Velebte Pána v jeho svatyni, *
      chvalte na jeho mocné klenbě nebes!
2 Chvalte ho za divy, jež učinil, *
      chvalte ho pro velikost svrchovanou! –

3 Chvalte ho zvučným hlaholením trub, *
      chvalte ho v doprovodu harf a citer!
4 Chvalte ho bubínky a vířením, *
      chvalte ho strunnou hrou a píšťalami!
5 Chvalte ho zvonivými cimbály, †
      chvalte ho cimbály, jež zvučně chřestí! *
      Vše, co má dech, ať Pána velebí!

 

 

 

 

 

 

 

—————

Advent ve Štokách

02.12.2018 18:53

Rozsvícení adventního stromečku

Advent (z latiny adventus = příchod) je začátkem nového liturgického roku. Je to období čtyř neděl před vánočními svátky, doba radostného očekávání příchodu Ježíše, duchovní přípravy, doba rozjímání a dobročinnosti.

 

      Občané Štoků se sešli, aby rozsvícením vánočního stromu zahájili adventní dobu a tím se i připravili na dobu radosti a veselosti z očekávaného příchodu Ježíše.

 

Byli jsme uvítáni starostou Ing. Pavlem Kralovcem, který nám popřál krásné prožití adventního času.

 

Program zpestřily děti ze ZŠ ve Štokách pod vedením paní učitelky Broštové. Zazněly písně o poezii vánoc a dětské radosti, která vede cestou k Betlému.

 

Připraveno bylo i bohaté občerstvení.

Rozsvícený a nazdobený vánoční smrk i  jesličky byly tou dětskou radostí všech.

 

 

Malé zamyšlení nad slokou adventní písně

Co již dávní proroci lidem zvěstovali. Duchem Svatým pohnuti viděti si přáli.

Krista Pána vtělení v život Panny čisté, toho jsme se dočkali v tomto čase jistě.

Radostný adventní čas přeje

Vladimír Pavlas

 

 

 

 

 

 

—————

Istambulská úmluva a názor církve

26.11.2018 22:56

Biskupové českých a moravských diecézí ve společném listě připomínají základní principy, o něž se opírá vztah muže a ženy; zároveň vyjadřují své znepokojení nad obsahem tzv. Istanbulské úmluvy, která má být přijata i českým Parlamentem. Připomínají, že na zavrženíhodné násilí na ženách i mužích již naše stávající zákony pamatují.


 

Společný list biskupů českých a moravských diecézí
ke schvalování tzv. Istanbulské úmluvy

Drazí bratři a sestry,

v knize Genesis čteme: „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil“ (Gn 1,27). Lidské pokolení, které je od počátku povoláno k existenci jako muž a žena, korunuje celé dílo stvoření. Stvořitel svěřuje vládu nad zemí lidskému pokolení, všem lidem, všem mužům a všem ženám, kteří odvozují svou důstojnost a své povolání ze společného počátku (srov. Mulieris dignitatem 6). Muž a žena jsou tedy odlišní, ale stejní ve své důstojnosti, a tento přirozený řád člověk zakouší od počátku věků, stejně jako touhu po vztahovosti.

Podle Božího záměru panuje mezi mužem a ženou od počátku přátelství, jsou si vzájemně oporou, nestojí proti sobě, ale spolu v nejtěsnějším společenství ve všech rozměrech své bytosti: jsou jedno tělo a jedna duše a jejich vzájemný vztah je odrazem Boží lásky k člověku. Společně Bůh muži a ženě svěřil úkol: „Ploďte a množte se a naplňte zemi“ (Gn 1,28). Toto přátelství mezi lidmi bylo narušeno prvotním hříchem obou biblických prarodičů. Jedním z projevů tohoto narušení je i násilí, které je důsledkem hříchu.

Jakékoli násilí vůči člověku je z tohoto pohledu narušením všeobecně lidských i křesťanských hodnot, těch hodnot, z kterých vyrůstá nejen evropská civilizace, ale i principy lidských práv. Jedním ze zvláště zavrženíhodných forem násilí je násilí na ženách, dětech a dalších zranitelných osobách, zvláště tehdy, pokud se děje v prostředí rodiny a domácnosti. Křesťanské tradici je vlastní úcta k ženě, která vychází z její nezastupitelné role při předávání života a v nejvyšší míře se uskutečňuje v obrazu Bohorodičky, skrze kterou byl světu dán Spasitel. Díky tomu křesťanská evropská kultura prošla vývojem, jehož ovocem je zásada zvýšené ochrany žen v nebezpečných situacích a další formy rytířského chování vůči ženám. Můžeme to pozorovat ve společenském chování, kdy etiketa považuje ženu za společensky výše postavenou. Tyto společenské vzorce předávají rodiče ve výchově svým dětem. Rodina je tak první a základní školou sociálního chování: jako společenství lásky nalézá v sebeodevzdání zákon, který ji vede a umožňuje jí růst (srov. Familiaris consortio 37). I z hlediska těchto společenských hodnot je násilí na ženě zásadně nepřijatelné.

Jakkoli je tedy třeba principiálně vítat všechny snahy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, nesmí se tak dít na úkor zastínění a zpochybnění přirozeného řádu. V posledních letech se objevují snahy spolu s řešením problému násilí na ženách nastolit i nový pohled na roli člověka, který je ale neslučitelný s přirozeným zákonem, zdravým rozumem a křesťanskou zkušeností.


 

Jsme přesvědčeni, že tímto směrem se nešťastně vydává i takzvaná Istanbulská úmluva, která staví muže a ženu do zásadní opozice a veškeré chování vůči ženám chce vidět jen ve světle historicky nerovného poměru sil mezi muži a ženami. Tato mezinárodní úmluva, jejíž ratifikace bude v nejbližší době projednávána v Parlamentu ČR, stejně jako v dalších evropských zemích, vytváří svým širokým pojetím genderové identity, které není zakořeněné v přirozeném řádu, prostor pro zpochybnění základních společenských daností. S tímto trendem nesouhlasíme a nepřejeme si, aby ratifikací Istanbulské úmluvy bylo ohrožujícím způsobem zasaženo do života státu a jeho institucí, zvláště škol, ale i do života rodin a jednotlivců.


 

Vyvstává otázka, co v této situaci můžeme a máme jako křesťané – a to napříč konfesemi – dělat.

V první řadě nezapomínat na přirozený řád stvoření, které muže a ženu nestaví proti sobě, ale vidí v nich dvě bytosti, které se vzájemně doplňují a teprve spolu vytváří Bohem zamýšlenou jednotu. Je nám také uloženo uvádět tento řád do každodenního života. Při vědomí, že Bůh může napravit i to, co se zdá být nevratně poškozováno, nezapomínejme na modlitbu za ochranu přirozeného lidství, ochranu principu lásky, soudržnosti a harmonie, včetně harmonie mezi mužem a ženou. Zároveň v modlitbě pamatujme i na ty, na jejichž odpovědnosti leží politické rozhodnutí ve věci Istanbulské úmluvy, aby rozhodovali ve shodě se svým svědomím a přirozeným zákonem.

K tomu vám ze srdce žehnají

čeští a moravští biskupové

 

—————