JAN GRAUBNER JE NOVÝM PRAŽSKÝM ARCIBISKUPEM
Jeho Svatost papež František o poledni (13. května 2022) jmenoval 37. pražským arcibiskupem a 25. českým primasem Mons. Jana Graubnera, doposavad arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského.
Po dvanácti letech se mění obsazení pražského arcibiskupství. Do hlavního města se z Olomouce přesouvá Jan Graubner.
Životopis J. Exc. Mons. Jana Graubnera
Narodil se v Brně 29. 8. 1948, vyrostl ve Strážnici jako jeden z pěti sourozenců. V roce 1967 maturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole a poté rok pracoval v Gottwaldově jako dělník, aby získal „dělnický původ“. V roce 1968 byl přijat do kněžského semináře a na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci. Kněžské svěcení přijal 23. června 1973.
Působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 do 1990 byl farářem ve Vizovicích a zároveň působil jako excurrendo administrátor nejprve v Provodově a později v Horní Lhotě.
17. března 1990 byl jmenován titulárním biskupem tagarijským a pomocným biskupem olomouckým. Vysvěcen byl 7. dubna 1990 arcibiskupem Vaňákem a biskupy Otčenáškem a Cikrlem. Za biskupské heslo si zvolil citát Quod dixerit vobis, facite (česky: Co vám řekne, učiňte). Po smrti Františka Vaňáka převzal správu diecéze jako administrátor a 28. září 1992 byl jmenován arcibiskupem olomouckým, správu diecéze převzal 7. listopadu 1992.
Zaměřil se na obnovu diecézní struktury, založil řadu církevních škol, vybudoval síť Charit. Inicioval Tříkrálovou sbírku a Dny lidí dobré vůle na Velehradě. Zabývá se duchovním doprovázením a záleží mu na široké spolupráci a stavění mostů mezi lidmi i názory. Věnuje se pastoraci rodin, pro které založil Centrum pro rodinu s pobočkou v každém děkanátu diecéze. Je duchovním rádcem Orla. Založil zbožné sdružení Eucharistická hodina. Věnuje se obnově poutních míst Velehrad a Svatý Hostýn i rozvinutí pouti hasičů, myslivců, včelařů a dalších profesních skupin, nebo děkanátních poutí za obnovu rodin a kněžská povolání. Inicioval Pocty duchovních, kteří zahynuli v koncentračních táborech, či velké výstavy jako Církev a republika, nebo A. C. Stojan. Založil edici audioknih Edice Velehrad.
V letech 2000 až 2010 byl předsedou České biskupské konference, pak místopředsedou a od roku 2020 znovu předsedou ČBK. Zároveň je jejím delegátem pro charitativní činnost, misie a novou evangelizaci.
Od roku 1999 je členem správní rady Univerzity Palackého v Olomouci, jíž řadu let předsedal. Z titulu arcibiskupského úřadu je Velkým kancléřem Cyrilometodějské teologické fakulty a členem její vědecké rady.
Nástupce kardinála Dominika Duky se hledal čtyři roky. Když se objevilo jméno olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, bylo jasné, že hledání „skutečného“ nástupce se tímto krokem pouze odkládá. Dle mého soudu je toto rozhodnutí východiskem z nouze a bude se dále hledat nový kandidát. Panu arcibiskupovi bude na podzim 74 let a příští rok dosáhne věku, kdy bude muset svůj úřad nabídnout papežovi. Bude ve své funkci mít asi možnost přesluhovat nebo také ne. Očekával jsem volbu mladšího arcibiskupa z řad biskupů české provincie, ale nikdo z nich zřejmě neodpovídá představám ve Vatikánu. Je mi líto pana arcibiskupa, že opustí rozjeté akce na Moravě, kterým dal podnět a daří se je uskutečňovat.
Čechy jsou jinou oblastí s trvalým úpadkem víry a nedaří se zde nějaká obnova pro lid, který již nenaplňuje naše kostely. Čekal bych od biskupů našich diecézí více horlivosti v apoštolském hlásání víry přes média. Není slyšet biskupy ani prostřednictvím radia Proglas, kde jsou přenášeny mše svaté a kde je možnost slovem oslovit věřící i posluchače. Očekával bych větší otevřenost k problémům zmírajících farností, plnou otevřenost řešit problémy přímo ve farnostech a hledat společnou cestu. Panu arcibiskupovi přeji hodně sil k této službě a přeji mu takovou vitalitu, kterou měl pan arcibiskup Tomášek.
Vladimír Pavlas
Životopis jsem převzal z www stránek
—————
