1. listopadu slavíme svátek Všech svatých.
V tento den vzpomínáme na všechny svaté, i ty, kteří nebyli oficiálně svatořečení. Historii tohoto svátku najdeme už ve 4. století. Od 8. století se v Irsku a Anglii začal slavit svátek Všech svatých 1. listopadu a později se slavení svátku rozšířilo a v Římě se tak pravidelně slaví od 9. století.
2. listopadu slavíme Památku zesnulých.
Slavení tohoto svátku, zavedl benediktinský opat Odilo z Cluny v roce 998. Ve 13. Století se slavení Památky zesnulých rozšířilo v západní církvi a v roce 1915 jej papež Benedikt XIV. potvrdil pro celou církev. Je to den, kdy se církev modlí za zemřelé. Jsou pořádané četné bohoslužby, často jsou tyto bohoslužby konány přímo na hřbitovech v kaplích nebo u hlavního kříže. Kněz potom prochází s věřícími hřbitov a kropí hroby svěcenou vodou.
V těchto dnech je zvykem navštěvovat rodinné hroby a hroby příbuzných.
Přinášíme květiny a věnce a zdobíme hroby našich drahých. Zapálíme svíčku, její plamen je symbolem věčného života a naší víry, že smrtí život nekončí, ale pokračuje v jiné skutečnosti. Věříme, že naše modlitba pomáhá zemřelým, aby jim byly odpuštěné jejich hříchy a oni mohli najít cestu k Bohu.
V jedné duchovní písni zpíváme: „ Na dušičky vzpomínejme, z očistce jim pomáhejme, budou na nás vzpomínat, až my budem umírat.“
Plnomocné odpustky, to je (odpuštění trestů za hříchy) pro duše, které potřebují očištění, mohou křesťané získat v oktávu svátku "Všech svatých", tj. v prvních osmi listopadových dnech. Musí přijmout svátost smíření, eucharistie a pomodlit se na úmysl Svatého otce (Otče náš, Zdrávas Maria nebo jinou modlitbu).
APOŠTOLSKÁ PENITENCIÁRIE DEKRET
V probíhajícím roce budou plnomocné odpustky přivlastnitelné věrným zemřelým vzhledem k pandemii nemoci covid-19 prodlouženy na celý měsíc listopad; mění se podmínky a zbožné skutky, aby byl křesťanský lid v bezpečí K této Apoštolské penitenciárii došlo v nedávné době velmi mnoho žádostí duchovních pastýřů, aby byly v probíhajícím roce vzhledem k epidemii nemoci covid-19 změněny zbožné skutky k dosažení plnomocných odpustků přivlastnitelných jen duším v očistci podle Enchiridion indulgentiarum, conc. 29 § 1 [Enchiridion odpustků, ustanovení 29 § 1]. Táž Apoštolská penitenciárie z toho důvodu na zvláštní pokyn Svatého otce Františka ráda stanovila a rozhodla (s úmyslem vyhnout se shromážděním lidí, která byla u některých národů a na některých územích zakázána nebo se aspoň nedoporučují), že v probíhajícím roce: a. — plnomocný odpustek v případě těch, kdo zbožně navštíví hřbitov a pomodlí se, byť jen vnitřně, za zesnulé, spojený obvykle jen s jednotlivými osmi dny od 1. do 8. listopadu, může být pro užitek věřících přenesen na dalších až osm dnů v rámci měsíce listopadu, které nemusejí následovat bezprostředně za sebou — jednotliví věřící si mohou tyto dny svobodně vybrat. b. — plnomocný odpustek spojený se Vzpomínkou na všechny věrné zemřelé 2. listopadu může být v případě těch, kdo zbožně navštíví kostel nebo kapli a tam se pomodlí Otče náš a Věřím, přenesen nejen na předcházející či následující neděli nebo na slavnost Všech svatých, ale i na jiný den v rámci měsíce listopadu — jednotliví věřící si mohou tento den svobodně vybrat. Lidé staří, nemocní a všichni, kdo z vážného důvodu nemohou vycházet z domu, např. na základě zákazů, aby se věřící na posvátných místech neshromažďovali ve větším počtu, budou plnomocného odpustku moci dosáhnout — za podmínky, že se v duchu připojí k těm, kteří výše zmíněné zbožné návštěvy vykonají, zřeknou se jakéhokoliv hříchu a mají úmysl splnit, jakmile to bude možné, tři obvyklé podmínky (svátostné vyznání hříchů, přijetí eucharistie a modlitba na úmysl nejvyššího pontifika) —, když se před jakýmkoliv zobrazením našeho Pána Ježíše Krista nebo blahoslavené Panny Marie zbožně pomodlí modlitby za zemřelé (např. ranní chvály a nešpory oficia za zemřelé, růženec, korunku Božího milosrdenství a další modlitby za zemřelé, které jsou věřícím velmi drahé), nebo budou číst evangelní úryvek z liturgie za zemřelé jako duchovní četbu, nebo vykonají skutek milosrdenství a obětují přitom dobrotivému Bohu bolesti nebo nesnáze svého života. Aby se přístup k získání Božího odpuštění, otvíraného klíči církve, při laskavém pastýřském přístupu usnadnil, žádá tato penitenciárie snažně, aby se legitimně pověření kněží ochotně a velkoryse věnovali slavení svátosti pokání a nemocným sloužili svatým přijímáním. Nicméně, co se týče duchovních podmínek pro plné získání odpustku, stále platí poznámka této Apoštolské penitenciárie o slavení svátosti smíření v době pandemie nemoci covid-19. A konečně, protože duším v očistci se pomáhá přímluvami věřících, nejmocněji pak oltářní svátostí, hodnou Božího zalíbení (srov. Conc. Tr., Sess. XXV, decr. De Purgatorio [tridentský koncil, zasedání 25, dekret o očistci]), všichni kněží jsou snažně žádáni, aby v den Vzpomínky na všechny věrné zemřelé sloužili mši svatou třikrát, podle apoštolské konstituce Incruentum altaris papeže Benedikta XV. z 10. srpna 1915. Tento dekret bude platit po celý měsíc listopad. Jakákoliv ustanovení, která jsou s tímto v rozporu, nejsou na překážku. Dáno v Římě, v sídle Apoštolské penitenciárie dne 22. října, o památce sv. Jana Pavla II., papeže. MAURO KARDINÁL PIACENZAX velký penitenciář Krzysztof Nykiel regent [N. 791/20/I] Překlad připravila v říjnu 2020 liturgická komise České biskupské konference.
Poděkování všem, kteří na své předky pamatují.
Vladimír Pavlas
—————
