Advent (z latiny adventus = příchod) je začátkem nového liturgického roku. Je to období čtyř neděl před vánočními svátky, doba radostného očekávání příchodu Ježíše, duchovní přípravy, doba rozjímání a dobročinnosti.
Adventní dobu zahájíme v kostele sv. Jakuba ve Štokách nedělní mší svatou. Budou požehnány adventní věnce a rozsvítí se první svíce. Zazní i známá adventní píseň " Ejhle Hospodin přijde a všichni svatí jeho s ním a bude v onen den světlo velké, aleluja.
EVANGELIUM Mt 3, 1-12
Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
V té době vystoupil Jan Křtitel a kázal v judské poušti:
"Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království." Jan byl totiž ten, o němž řekl prorok Izaiáš: 'Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!'
Jan měl na sobě oděv z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás, živil se kobylkami a medem divokých včel. Tehdy vycházel k němu Jeruzalém, celé Judsko a celý kraj kolem Jordánu, dávali se od něho křtít v řece Jordánu a přitom vyznávali své hříchy.
Když však viděl, že k jeho křtu přichází mnoho farizeů a saduceů, řekl jim: "Zmijí plemeno, kdo vám ukázal jak uniknout trestu, který už hrozí? Přinášejte tedy ovoce hodné obrácení. Nemyslete si, že můžete říkat: 'Naším otcem je Abrahám!', neboť vám říkám: Bůh může oživit tyhle kameny a Abrahámovi z nich udělat děti.
Sekera už je přiložena stromům ke kořenu; každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a hozen do ohně. Já vás křtím vodou, abyste se obrátili. Ale ten, který má přijít po mně, je mocnější než já; jemu nejsem hoden ani opánky přinést. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. V ruce má lopatu a pročistí (obilí) na svém mlatě. Pšenici uloží na sýpce, plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným."
V době adventní se připravujeme na Vánoce a na další okamžiky, kdy Bůh vstupuje do našeho života. Začínáme čtyři neděle před Vánocemi. Advent je dobou, kdy se zamýšlíme, co to znamená, že nám Bůh seslal svého Syna Ježíše a on žil jako jeden z nás. Oblíbeným symbolem této doby je adventní věnec. Je to kruh složený ze zelených větví, na němž stojí čtyři svíce.
Zelený kruh
představuje nekonečnou Boží lásku. Každá svíce na věnci má svůj vlastní význam. První je fialová, což je barva, kterou o adventu vídáme v kostele. Připomíná nám, že je to čas přípravy a očištění.
První svíčku
někdy nazýváme „svící proroků“ nebo také „svící naděje“. Připomínáme si proroky včetně svatého Jana Křtitele, který nás vyzývá, abychom „připravili cestu Pánu“.
Druhá svíčka (také fialová) je „betlémská svíce“ nebo „svíce pokoje“. Rozjímáme o Betlémě, kde se narodil Ježíš, Kníže pokoje, a proto je to také rodiště Kristova pokoje.
Třetí svíčka je růžová. Symbolizuje radost a někdy se jí říká „svíce pastýřů“. Připomíná nám betlémské pastýře, kterým anděl řekl, aby šli a nalezli nově narozeného Krále v jeslích.
Čtvrtá svíčka je fialová. Říkáme jí „svíce andělů“ podle nebeských kůrů, které zpívaly při Kristově narození. Tato svíčka také může označovat lásku.
Někdy se po Vánocích doprostřed adventního věnce umisťuje ještě pátá svíčka, která je bílá. Říká se jí „Kristova svíce“ a připomíná nám, že ve středu našeho života má být Ježíš.
Na začátku každého adventního týdne zapalujeme novou svíci, takže poslední neděli před Vánocemi už hoří všechny čtyři.
Rozsvícení nové svíce oslavujeme modlitbou, čtením z Bible a zpěvem. Když doma nebo v kostele rozsvěcujeme svíčky na adventním věnci, připomínáme si, že Vánoce znamenají víc než jen nákupy, večírky nebo ozdoby.
Skutečným smyslem Vánoc je narození Ježíše.
—————
