Historie kostela
Farní kostel svatého Jakuba staršího ve Štokách,
původně gotický,
písemně doložený k roku 1372
Centrem obce Štoky je farní kostel, který je zasvěcen sv. Jakubu staršímu. Kostel je jednolodní, obdélníkového půdorysu s trojboce uzavřeným gotickým presbytářem. Věž, v dolní části gotická, uzavřená barokní kopulí s věžními hodinami. Nad presbytářem se nachází sanktusová barokní věžička. Klenba kostela je sklenuta křížově do sítě maltových žeber. Zařízení kostela je barokní, neúplné (odstraněny dva boční oltáře, sv. Anny a Panny Marie, po vloupání do kostela v roce 1995 chybí na hlavním oltáři 12 andělíčků).
Nejstarší částí kostela je pravděpodobně sakristie, která mohla být původní kaplí nebo zvonicí a okolo se nacházel hřbitov.
1197- místní kraj je majetkem řádu německých rytířů
1233- řád benediktinů ze Želiva (později premonstrátů)
1250- V obci prý stávala fara, nalézající se pod patronátem Lichtenburků.
Je tedy pravděpodobné, že zde stával malý kostel a nový kostel byl zbudován přílivem obyvatel. R. 1347, kdy se obec rozšiřuje od Mlýnského potoka směrem ke kopci Letná, příchodem německých kolonistů, pozvaných do země králem Přemyslem Otakarem II. Původní česká obec se nacházela kolem kostela a německá část od Mlýnského potoka k Jihlavě.
Přehled dějin místní farnosti Štoky
1347- 1352- Štoky jsou doloženy jako farní ves, spadající pod pražskou arcidiecezi
1540- 1623-Farnost v důsledku husitských válek přešla do kompetence evangelické církve a byla osazena reformovanými kněžími (roku 1601 evangelický pastor Gabriel Lampert zakládá matriku pokřtěných, která se uchovala do dnešních dnů).
1623 - Kostel i fara byly v důsledku protireformace vráceny katolické církvi a osazené katolickým knězem.
1754 - Byla upravena věž
1784 - Farnost převedena na základě dekretu pod diecézi Hradec Králové.
1816- Po požáru rekonstrukce kostela.
1886 - Instalace věžních hodin.
1902 - Byl zrušen původní hřbitov kolem kostela.
1970 - Omítnutí celého kostela, obílení. Jednalo se o rozsáhlou opravu, na které se podílela celá farní obec.
Sbírku na opravy vybíral od jednotlivých rodin v celé farnosti pan Jaroslav Benák (malíř a loutkař) a pan Jokš (kostelník). Sbírka činila 80 000 Kčs.
Omítání kostela:
prováděl zedník pan Hondl a dva přidavači, omítání se též účastnila Okrouhlička a Kochánov.
Pomocných prací, otloukání omítek: pan Bouda, Walter Joksch, Ervin Joksch, Josef Joksch, školník pan Novák, bratři Pavlasovi, Václav Prokš, Petr Bošacký, Petr Mikelfeit, Jan Kučírek, Jaroslav Drápal,Václav Drápal, František Kotrba, Jaroslav Brabenec, Stanislav Mach, dále Marie Kotrbová, Vlasta a Eva Brabencová, slečna Nováková. (za P. Vojtěcha Martina)
1971 - Po dohodě s MNV a za pomoci tajemníka Miroslava Brabence byl obnoven park kolem kostela a vybudovány asfaltové chodníky. Téhož roku byla omítnuta fara a vyměněny okna na faře. (za působení kněze Vojtěcha Martina)
1986 - Kostelní věž s cibulovou kopulí byla pokryta měděným plechem, opravu provedl místní klempíř pan Krejčí. Na faře zbudována koupelna a sociální zařízení. (za P. Josefa Jakubce)
1989 -1990 Byla odstraněna stará krytina kostelní střechy a nahrazena alukrytem v červené barvě. Střecha, opravy krovů a oplechování sanktusové věže měděným plechem. (za P. Josefa Pikarta a P. Josefa Kuře)
1993 - Kostel byl nově vymalován, zaveden plyn. Byly odstraněny oba boční oltáře a zpovědnice. Při malování kostela a sakristie byly nalezeny fresky. ( za P. Kapistrána Obdržálka) . Barokní oltáře byly odvezeny k restaurování.
2004?- Byla prodána farní budova Biskupstvím Hradec Králové.
2010- Parkové úpravy, oprava schodů proti bývalé faře, nátěr oken a dveří, nové schody k hlavnímu oltáři, výmalba kostela místním malířem panem Kubátem, opraveny omítky před malováním. Byly natřeny všechny přístřešky a věžní okenice.
(V tomto roce byly dvakrát v krátké době ukradeny okapové svody, první krádež 8 000 Kč, druhá do 20 000Kč).
Opravola se fasáda kostela. Zvětralá omítka byla nahrazena novou, západní část kostela byla znovu obílena. Byla provedena i úprava liturgického prostoru a položení koberce přes celé kněžiště (koberec si hradili návštěvníci kostela sami 12 000Kč). Na fasádu kostela přispěla obec částkou 50 000 Kč. Výmalbu kostela 15 000Kč uhradil dárce z Kochánova.
Koncem roku bylo opraveno automatické zvonění - výměna spáleného lineárního motoru. Oprava byla prováděna firmou - oprava mohla stát 10 000 Kč.
Neni známo zda přispělo požadovanou částkou Ministerstvo kultury. Biskupství Královehradecké nepřispělo na opravy ani z peněz za prodej fary. ( za P. Jakuba Meda)
2011- Začátkem června bylo dokončeno obílení kostela- zbývající části a to firmou Montef z Jihlavy. Na fasádu kostela přispěla obec částkou 50 000 Kč. Kraj Vysočina a farníci. Biskupství Královehradecké se na financování oprav nepodílelo.
2012- Výměna plynového topení.
2017 - Oprava autamatického zvonění.
2017 - 2018 - Generální oprava varhan.
Římskokatolická farnost Štoky jako vlastník kulturní památky varhan kostela sv.Jakuba Staršího ve Štokách, rejstř. č. ÚSKP 25511/6-345 ( pod tímto číslem jsou varhany zapsány v seznamu památek pod památkovým dohledem) nedisponuje dostatečným množstvím vlastních finančních prostředků na krytí všech nákladů akce obnovy nemovité kulturní památky. Proto jsem po detailním průzkumu nástroje a vypracování záměru předložil v letošním roce žádost o finanční podporu na KÚ kraje Vysočina a zároveň i na Ministerstvo kultury ČR. Oslovil jsem také Městys Štoky. Všechny zmíněné instituce slíbili podpořit tuto akci obnovy kulturní památky určitým podílem z nákladů.
Celková částka, potřebná ke kompletnímu restaurování činí 906 200,00 Kč. Protože je to částka velmi vysoká bylo nezbytné rozdělit obnovu do etap. Při letošní etapě se počítá s objemem prací v hodnotě 552.575 Kč. Kraj Vysočina přislíbil poskytnout prostředky v objemu 181 tis. Kč. MKČR přispěje částkou 149 tis. Kč. Městys Štoky odsouhlasil částku ve výši 10% z celkové sumy, tj. necelých 56 tis. Kč. Zbývá ještě 167.318,-Kč.
2021- opraveny chodníky kolem kostela, farníci uhradili částkou 60 000 Kč
2023- vymalován hlavní a boční vchod nákladem 0 Kč. Pořízeno a posvěceno Pražské Jezulátko. Je umístěno na místě bočního oltáře sv. Anny.
Dle dostupných informací zapsal Vladimír Pavlas